……………………………………………………………………………..

Jak to vlastně všechno začalo …

Jsme parta tří tibbísčích holek, které se v novém domově sešly tak nějak postupně. Páníčkové si nás sestřičky Albynku a Sisi přivezli z chovatelské stanice Blondella 10.1.2009 ……. I když si po tragické ztrátě téměř 12-ti letého Kornela (Jorkšíra), o kterého přišli den před Silvestrem 2008 řekli, že pejska už nikdy. Ani ne dva týdny potom jsme si už klidně spinkaly ve svém pelíšku v Mnichovicích. Sice naši páníčkové viděli Tibeťáka poprvé v životě, když pro nás byli ve Vsetíně, stejně to byla láska na první pohled.

Jak čas plynul páníčkové začali sbírat informace a povedlo se jim nakontaktovat s milými lidmi z KCHTS (Honza a Míša), kteří je do tibbísčího světa uvedli, pomohli jim s výstavní přípravou, protože naši páníčkové byli absolutní začátečníci …. a pak už jsme výstavám všichni absolutně propadli. Pravidelně jezdíme na výstavy a stráášně nás to baví … jenom Sisinku občas ne. Teď už sice neutíká z klece, užívá si pozornosti návštěvníků výstavy, ale předvádění v kruhu už moc nemusí.

Časem se páníčkove rozhodli doplnit naši barevnou škálu a pořídili si k nám krásnou black & taní slečnu Rominku z chovatelské stanice Perla Mahagon. Ta v naší rodince už na začátku všem jasně ukázala, že není „plyšáčekem na nožičkách“ a že odedneška to tady vede ona, jak již dříve předpokládala její zkušená chovatelka Eva. S tímto jsem já (Alby) jako nejstarší člen smečky samozřejmě nemohla souhlasit a tak jsem jí několikrát rázně vysvětlila, jak se má takovéto malé štěndo chovat. To se ovšem nelíbí páníčkům a tak, když já cením zuby na Rominku, tak páníčkové „cení zuby“ na mě. No …. čas ukáže, jak to šéfování vlastně dopadne ….

Tímhle naše povídání končí, respektive začíná ….

Alby, Sisi, Romi